Jak mě Slunovraty vedou na cestě životem
- Letní 21. června | Začíná léto, slunce, světlo a teplo
- otevírej se, vyhřívej se, opaluj se světlem slunce, hýbej se a dýchej, rozpouštěj se, osušuj se od svých hluboce skrytých slz, od sebelítosti, proher, bolestivé a hnilobné minulosti, od rolí oběti a chudinky, odkládej své masky a vrstvy, odhaluj se do naha, vnímej doširoka své okolí tady a teď, zajímej se, to hlavní se děje teď venku
- Zimní 21. prosince | začíná zima, měsíc, tma a chlad
- zavírej se, odpojuj se od vnějšího dění, medituj a rozjímej, rozmlouvej s moudrými, docházej k moudrým závěrům a poučením, sdílej své poznání a moudrost, hledej vhodné cesty a způsoby, jak své poznání a moudrost sdílet s ostatními, s přírodou a vesmírem, šetři svůj čas a energii, investuj je rozvážně a promyšleně – máš na to omezený počet pokusů
Jaký pro mě byl letní Slunovrat 2024
Nepamatuji si, kdy jsem naposledy zažil na dojmy a Ahá momenty tak silný den jako včera o letním Slunovratu.
Přál jsem si jako vždy tento den zažít něco pro sebe mimořádného, mystického, slavnostního, něco, co se mě bude hluboce dotýkat. Nechtěl jsem však tomu dávat žádnou přesnou představu, podobu ani plán, nechtěl jsem se ani na něco konkrétního těšit. Spíše se celý a zcela oddat plynutí dne, vnímání událostí, uvnitřnit se a nechat k sobě přicházet všechny dojmy. Vesmíre, tady mě máš a překvapuj mě.
A tak se i stalo. Včerejšek byl pro mě skutečně mimořádný den. Podařilo se nám konečně dotáhnout do konce prodej pozemku a získat skvělé nové sousedy, kteří jsou naladěni na stejné vlně jako my. Dcera se nám vrátila z posledního školního výletu na základní škole a velmi to oplakala. Syn odjel na školní výlet, na který se už dlouho těšil, se spolužáky, které má moc rád, na místo, které je pro něj od dětství symbolické. Vyřešil jsem problém s přemnoženými hlodavci, kteří si vybrali náš kurník za svůj supermarket s krmením.
To hlavní se však týkalo počasí. Od rána bylo doslova tropicky – horko až vedro a vysoká vlhkost vzduchu. Pro mnohé lidi nesnesitelně. Něco se musí stát! Cítili jsme to všichni. Jasně se opět sbíralo na bouři podobnou té před několika dny, kdy se během pár minut uvolnilo obrovské množství energie a vody, která mimo jiné velmi uškodila na majetku mnoha lidem a obcím. Nyní předpověď uváděla kromě deště také kroupy, což je pro majitele aut, motorek, domů, skleníků a vášnivé zahrádkáře pohroma. Udělali jsme proto preventivní opatření s vírou, že se to obejde beze škod.
Přišlo to až v noci. Vzduch byl přesycen napětím doslova až k prasknutí. Napětí se toužilo vymanit jako vězeň z pout a uvolnit se ven jakoukoliv formou, klidně i bezohlednou. Spustila se prudká bouře. Hromy a blesky byly tak intenzivní a časté, že více než půlhodinu v kuse bylo vidno jako za dne. Nic takového jsem ještě v životě nezažil. Bylo to ohromující, paralyzující, děsuplné, na druhou stranu však také syrové, dechberoucí, mystické a fascinující. Jakoby se v mracích vedla válka bohů. A nejen v mracích … Co jen jsme my pidi lidi a ten náš legrační svět domnělých starostí proti velkému světu živlů, oblohy a bohů? Pche! Jsme jen pouhý plankton! Bohům a živlům patří svět ve skutečnosti, kdepak nám, bláhovým pidi lidem! … Všechny stromy, rostliny i tráva, ptáci a divoká zvířata se tomu běsnění poklonily a pokorně se oddaly přijmout svůj osud přežít, nebo možná také i zemřít vůlí Shúry. Viděl jsem to na vlastní oči, napojil jsem se na to, vnímal jsem to a prožíval. A tak jsem to udělal po jejich vzoru také. Oddal jsem se. Roztáhl ruce a odevzdal. Na život a na smrt. … Přišly mi mystické vhledy, vize a Ahá momenty, došlo mi spousta souvislostí. Ještě nejsem schopen převést je do slov a textů. Otevřely se mi však dveře do další etapy poznání. Ta dosavadní mi včerejškem skončila. Tachometr vynulován. … Když mi vize přestaly přicházet, najednou během pár sekund magicky ustala i celá bouře a proměnila se v laskavý deštík, který všechny ty stromy, rostliny i trávu něžně hladil a obdivoval, jak to celé běsnění ustály.
Slunovratová noční bouře splnila svůj účel. Přišla si pro mě, abychom se spojili, aby mi něco došlo a já se mohl přerodit do další etapy života. Uvědomil jsem si, že jsem ji podvědomě potřeboval. Nic menšího by se mnou určitě nehlo a já bych se nepřerodil. Děkuji ti, milá noční bouře.
Slunovraty jako symbol duality psaný v čase
Už dlouhá léta jsou pro mě Slunovraty, letní a zimní, jediné dva dny v roce, před kterými se klaním a které uznávám jako své posvátné mystické dny. Mohu říct, že se na ně pokaždé velmi těším a že zásadně definují rytmus mého života od / do. Jsou pro mě jasnými mezníky v nekonečném cyklickém pohybu světa. Otáčí můj dosavadní směr o 180 stupňů. Nádech a výdech. Roztažení a smrštění. Den, noc. Světlo a tma. Nahoru a dolů. Nebe a peklo. Bůh a Lucifer. Systola a diastola. Zrod a smrt. Muž a žena. Tam a zpět. Dualita. Základní princip Života. Jsou pro mě dvěma jasnými úvratěmi, mezi nimiž se odehrává vše, co v mém životě na sebe bere úděl smyslu existence. Jsou to úvrati dané něčím Vyšším než je člověk a jeho historie, tradice, kultura, politika či náboženství. Díky bohu!
Slunovraty jsou pro mě jako nekonečný pohyb vesmírného kyvadla bim-bam od jedné úvrati ke druhé, od obratníku Raka ke Kozorohu a naopak, od zdravých, životodárných a životem oplývajících račích potoků až k nedosažitelným nebetyčným kozorožím horským masivům přístupným pouze bohům, živlům a těm nejodvážnějším a nejodhodlanějším z nás.
Dneškem mi začala etapa směrem k zimnímu Slunovratu, ke kozorožím horským masivům. Vím, co mám dělat a čemu se věnovat pozornost.