25.3.2019

Poděkování

Poděkování

Přátelé. Modlím se za neutuchající ochotu mít na paměti níže napsaná slova a prožívat s pokorou a v celistvosti jejich sílu.

 

Intro

Často si dělávám takové ty kouzelné chvilky sám pro sebe, kdy si mlčky dělám pořádek v tom, co jsem dosud zažil. Snažím se navnímat, odhalit a pochopit hluboké souvislosti momentů, které považuji za důležité. Skládám si je do řady za sebou jako šňůru perel pomyslného náhrdelníku, který mi dopřává uspokojivý pocit z dobře odvedené práce, z důstojného žití.

Dívám se zpětně na to, koho a co mi už život přihrál do cesty, co jsem se naučil, v čem poučil, co jsme si navzájem předali. Dovolte mi proto nyní vyjádřit vám všem své niterné poděkování. Rozhodně si je zasloužíte už kdyby jen za to, že existujete, že jste byli nebo stále jste ve správný čas na správném místě se mnou…

 

Děkuji mým přátelům a známým

Děkuji vám, milí přátelé a známí. Bez vás bych se nestal tím, kdo dnes jsem. Bez vás bych nebyl takový, jaký jsem. Bez vás bych nebyl tam, kde jsem. Děkuji vám za vše, co díky vám už umím, vím a znám. Jste součástí mého světa. Jste stavebními kameny mých zkušeností. Jste pro mě inspirací k dalšímu hledání a objevování.

 

Děkuji mým klientům a žákům

Děkuji vám, milí klienti a žáci. Bez vás bych neměl komu předávat své poznatky, dělit se o zkušenosti a uplatňovat své dovednosti. Vaše nadšení a zájem o všechno, co umím a vytvářím, co nosím v sobě a co by mohlo být prospěšné i vám, mě inspiruje k vytváření nových cest, jak se o to s vámi dělit.

 

Děkuji mým kolegům

Děkuji vám, milí kolegové. Bez vás by nevzniklo prostředí, ve kterém je dostatek místa pro nás všechny a pro realizací našich snů a vizí i pro seberealizaci každého z nás zvlášť. Neustále mě inspirujete neusnout na vavřínech a nespokojit se s právě dosaženým. Vím, že je to vzájemné. Za silné považuji to, že máme zájem být přáteli a kolegy a že si pro to aktivně nacházíme nové a nové důvody.

 

Děkuji mým životním láskám

Děkuji vám, mé lásky. Mnohé jste prošly mým životem. Každá z vás ve mně zanechala nesmazatelnou stopu. Ovlivnily jste mě a ovlivnili jste hloubku mých citů. Postupně jste mě každá svým dílem přivedla až k té, kterou dnes ze srdce miluji, která je mi věrnou ženou a se kterou píšeme náš životní příběh. Bez vás bych ji nikdy nepotkal a neuměl vidět ani ocenit její kvality. Děkuji vám, že si mohu uvědomovat, koho že to vlastně vedle sebe mám.

 

Děkuji mé ženě Žanetě

Má milovaná ženo Žanetko. Tobě děkuji v uctivém pokleku a s hlavou skloněnou z celého srdce nejvíce. Děkuji ti za to, že jsi. Jsi Bohyní a Světlem mého života. Vybrala sis mě mezi všemi muži za svého muže, přijala ode mě prstýnek, příjmení a tím i celého mě, celý můj svět. Rozhodla ses strávit se mnou zbytek života, den po dni, v dobrém i zlém.

Bez tebe bych uměl svůj život bez problémů žít … a velmi dobře. S tebou si jej však vychutnám.

Každé ráno, když se vedle tebe probouzím a prohlížím si tě, uvědomuji si, jaký je to zázrak, že tě mám, že se máme … Máme spolu děti. Jsou zdravé. Máme hojnost. Zůstalas a zůstáváš dál. Jsem hrdý na to, co jsme společně stvořili a tvoříme pro nás dva a naše děti. Jsem hrdým reprezentantem naší rodiny i našeho světa. Už jsme toho spolu tolik prošli a zvládli!

Dovolila jsi mi dělat tvému synu Filipovi otce. Společně se nám narodil další syn Alexej a dcera Zoe. Naše děti jsou plody velké lásky a spojením s Vesmírem. V nich bude jednou pokračovat náš Příběh.

Náš Příběh se už za našeho života stal legendou. Máme své žáky a nadšené následovníky. Náš vztah k sobě navzájem a úcta, náš vztah k dětem a výchova, vztahy našich dětí mezi sebou, to všechno je velkou inspirací a vzorem pro mnohé kolem nás.

Dáváš mi svou plnou důvěru a necháváš se mnou vést. Věříš zcela oddaně v mé Světlo. Podporuješ mě ve všem, co dělám. Rosteš spolu se mnou. Pomáháš mi realizovat mé životní poslání – šířit mezi lidmi radost, lásku a naději, otevírat srdce k Lásce, soucitu, sdílení a oslavě života, k oslavě Boha žijícího v každém z nás.

Vím, že nejsem dokonalý, že jsem často tvrdohlavý chlap, který má své mouchy. Na některé sis už zvykla, jiné jsi mi pomohla vyřešit. Ty, které ještě přečnívají, o kterých vím, průběžně řeším, aby nikomu neškodily a více se nemusely opakovat. Uznávám na plné čáře – mám taky své špatné dny.

Neopustila jsi mě, když jsem byl v začátcích nespokojený a pochyboval o tobě i o smyslu našeho vztahu. Vydržela jsi. Slaďovali jsme si naše světy a ne vždy to bylo jednoduché. Tajemným kouzlem ses však vždy zasloužila o uhašení plamínků našich neshod a nedorozumění.

Máš se mnou nekonečnou trpělivost, toleruješ mi mé chyby a nedostatky. Poznávám s tebou kouzlo soužití a manželství. Je to nádherné vyjádření naší lásky před Bohem, našimi předky, našimi dětmi a ostatními lidmi. Je to hlavní základ pro mou chlapskou hrdost. Dáváš mi tolik prostoru, kolik potřebuji, abych se necítil být svázaný a chycen do pasti. Mohu se vedle tebe svobodně realizovat jako dříve než jsem tě poznal a pokračovat ve své Cestě za Světlem.

Inspiruješ mě den co den. Mám na tobě neustále co objevovat. Nové roviny, které z tebe vycházejí na povrch až s délkou našeho vztahu, ukazují, jak krásnou duši v sobě nosíš. Každé takové zjištění ve mně vytváří neviditelný provázek, kterým si mě k sobě poutáš.

Má láska k tobě nemá hranice! S tebou vím jasně, kam patřím. Jsi mi přítelem, posluchačem, rádcem, zrcadlem, jsi mi vším. S tebou jsem zakořenil a vyrůstám ve statný strom.

Mám naději, že spolu jednou zestárneme stejně do sebe zamilovaní jako doposud. Miluji tě den ode dne více. Nevím, kolik společných dnů nám tady na Zemi ještě zbývá. Už dávno to neřeším. Každý den s tebou je malý zázrak, který umím vnímat i v úplně běžných maličkostech.

Děkuji za tebe. Skláním se před tebou. Ctím tě celou svou bytostí.

 

Děkuji našim dětem

Moje milované děti. Filipe, Alexeji a Zoe. Děkuji vám, že jste si mě vybraly za vašeho otce, průvodce a kamaráda, že jste mě přijaly do této pozice a dovolujete mi v ní zůstávat.

Víte, rodičovství, to je hra, která s každým dítětem, s každým z vás má pouze jediný pokus. Buďto to zrovna vyjde, nebo ne. A když to zrovna nevychází, je to prohra pokaždé pro obě strany, nikdy ne pouze pro jednu, a to prohra na plné čáře. Pokaždé se musí začít od úplného začátku. A to někdy stojí opravdu hodně sil. Když však tato hra vychází, jakoby se Slunce ještě více rozsvítí a všechno okolo dává najednou nekonečně jiskřivý smysl. Takové dny s vámi miluji. A že jich je opravdu hodně, díky Bohu! :-)))

Neexistuje žádná škola pro nás dospěláky, která by nás naučila, jak být těmi správnými rodiči. Musíme sázet na naši neutuchající lásku k vám dětem a dovolit vám nechat se vámi vést a ukazovat dosud nepoznané světy. Je to Škola života. Jsem jejím dobrovolným žákem. S vaším příchodem na svět jsem se stal i vaším nadšeným žákem. Moc rád se vámi nechávám vést a inspirovat. Dává mi to všechno jasný smysl! Miluji vás!

Děti moje, Filipe, Alexeji a Zoinko. S vámi se učím být správňáckým a spravedlivým tátou. Tátou, na kterého můžete být hrdí. Hrdí nejen na to, kdo a jaký jsem, jak se chovám k vaší mamince, ale také na to, co jsem už v životě vybudoval a jaké základy či startovací pozici pro váš život tím připravil.

Nabízím vám celý můj svět, více neumím nabídnout. Je pouze na vás, kolik si z něj vezmete a odnesete. Mou snahou je, aby vše, co vám nabízím, bylo co nejvíce užitečné a důstojné pro dobu, až si jednou vy sami budete stavět svůj vlastní svět podle svých představ a pravidel.

Jste mi skvělými dětmi. Jsem na vás nesmírně pyšný. Vkládám do vás to nejlepší, co v sobě nosím. Děkuji, že mě nepovažujete za dokonalého, ale dovolujete mi dělat normální lidské i tátovské chyby, aniž by tím vaše láska ke mně nějak trpěla.

Tolerujete mi mé prohřešky a slabosti, když mám ty své tátovské dny, hodně práce a hodně takových těch bla bla bla výmluv. Nastavujete mi zrcadla. Odkrývám si v nich sám sebe a poznávám, kde se můžu ještě nad sebou zamyslet a změnit. Vidím se v nich takový, jaký doopravdy jsem. Učím se z toho. Učím se z vás. Učíte mě.

Jste samy sebou. Nenecháváte se ode mě vmanipulovat do mých představ o vás, o vaší budoucnosti. Věříte mi.

Těším se, co nového nám zítřek přinese. Miluji vás navždy. Zůstávám vám oddaný a neustále k dispozici. Děkuji za vás.

 

Děkuji mým rodičům

Můj milovaný táto, moje milovaná mámo… Děkuji vám. Dali jste mi to nejcennější, co mám – můj život.

Dávali jste mi za všech okolností ze sebe to nejlepší, co ve vás bylo. Byly chvíle, kdy jsem to nedokázal vnímat.

Dali jste mi své požehnání být dospělým a stát v čele své rodiny jako její hlava. Uznáváte mě na této pozici před mou ženou i dětmi. Přesto mohu cítit, že jsem i nadále vaším synem. Jak příjemné…

Děkuji, že jste při mně stáli, když jsem to potřeboval i že jste při mně stáli, když jsem to nepotřeboval.

Děkuji, že jste při mně nestáli, když jsem to potřeboval i že jste při mně nestáli, když jsem to nepotřeboval. Pochopil jsem a respektuji, že jste lidmi, kteří mají plné právo být nedokonalí, dělat chyby a učit se z nich.

Děkuji, že jste pro mě kdy byli odstrašujícím příkladem a velkým varováním, kudy v mém vlastním životě ne, stejně jako že jste pro mě kdy byli prvořadým vzorem, kudy v mém vlastním životě ano.

 

Děkuji mým předkům

Děkuji vám všem, moji milí předkové. Dali jste život mým rodičům a ti dali život mně. Jsem hrdý na to, z jaké rodiny pocházím. Bez vás by můj životní strom neměl kořeny a nevěděl bych, odkud a z čeho vyrůstám. Odvolávám se na vás.

 

Děkuji mému neviditelnému Průvodci

Děkuji ti, můj příteli nejvěrnější, že máš se mnou tak nekonečnou trpělivost. Dává mi to prostor vyvíjet se po svém. Je to pro tebe ale asi docela velká šichta, co?! 🙂 To víš, ta moje tvrdohlavost – já když se do něčeho zakousnu… ! 🙂

Dlouho jsem o tobě nevěděl a ani tě nehledal. A i přesto, že jsem tě pak hledal, často jsem o tobě pochyboval. Jak se však ukázalo nesčetněkrát, vždy jsi byl mým nejlepším a možná i jediným přítelem.

Děkuji ti, že jsem často neslyšel nebo neposlechl, co mi říkáš a natloukl jsem si díky tomu ústa. Nabíral jsem zkušenosti.

Děkuji ti, že jsem často poslechl, cos mi říkal a vše bylo najednou jednoduché a přirozené.

Společně jsme už dokázali spoustu úžasných, odvážných a vznešených věcí. Stálo to za to, stálo, kámo.

Děkuji za tvé trpělivé vedení. Bez tebe bych se už dávno smažil někde v pekle.

Těším se na všechno další s tebou. Již o tobě více nepochybuji! Cítím tě v sobě.

 

Děkuji mému Bohu

Hej, kámo, fakt díky moc… Však víš, za co všechno, ne?! 🙂

Bez tebe bych tady nebyl… a nic bys ze mě neměl … 🙂

… jo, a uznávám … Měls pravdu! … Je to tady fakt Boží! 🙂

Howgh.

 

S hlubokou úctou, pokorou a Láskou, váš Marek Ščotka.