30.1.2016

O mně

  • Narodil jsem se ve středu 5. 11. 1975 v 7:35 hod. v Ostravě – Fifejdách.
  • Jsem Štír s ascendentem ve Štíru.
  • Mé životní číslo je 29 / 11 / 2.
  • Jsem prvorozený syn obou mých rodičů.
  • Mám 2 mladší sourozence – Pavel (Blíženec, 1979), Eva (Štír, 1984).
  • Jsem ženatý. S mou ženou Žanetkou (Štír, 1975) jsme manželé od r. 2004.
  • Jsem otcem 3 děti – Filip (Beran, 1995), Alexej (Beran, 2007) a Zoe (Střelec, 2009).

 

Důležité etapy mého života za posledních cca. 20 let

  • 2002 – dodnes … “Moje rodina” (2004 – svatba se Žanetkou a Filipem, 2007 – narození syna Alexeje, 2009 – narození dcery Zoe)
  • 2002 – 2018 ……. “Masérna Na Dlani” – zakladatel, manažer, autor know-how, autor metod, organizátor akcí, lektor, masér a terapeut.
  • 2013 – 2018 ……. “Antakarana” – hlavní manažer centra, autor know-how, organizátor akcí a lektor.
  • 2018 – dodnes … “Marek Ščotka” … rodinný a vztahový terapeut, alternativní diagnostik, organizátor akcí, lektor a masér.

 

Můj osobní příběh

To, kdo a jaký jsem dnes, má pro mě svůj počátek v roce 2002. Byl to pro mě zlomový rok. Bylo mi 27 let a astrolog by řekl, že mi Saturn začal úřadovat. Všechny ty školy, které jsem vystudoval, a lidi, které jsem potkal, tu vojnu, kterou jsem absolvoval, ty kapely, ve kterých jsem hrál, ten svět showbyznysu, které jsem poznal, ta zaměstnání, kde jsem pracoval, ty projekty, které jsem rozjel, ty rodinné krize, které jsem zažil, i ty osobní a zdravotní kolapsy, kterými jsem si za cenu téměř nejvyšší prošel, všechny ty partnerské vztahy, které jsem žil, to všechno se mi stalo základem pro to, co přišlo od r. 2002.

V roce 2002 se staly dvě zlomové události, které navždy změnily můj život. Rozhodly o tom, kudy se budu ubírat dále. Na velmi dlouhou dobu. Tou první událostí bylo, že jsem se seznámil s mojí ženou Žanetkou a jejím sedmiletým synem Filipem a začali jsme být ihned rodinou. Šlo to ráz na ráz jako v nějakém filmu či snu. Druhou událostí bylo, že jsem založil Masérnu Na Dlani a začal si oficiálně plnit své dlouholeté sny o užitečném pomáhání druhým. . Obě tyto události ve mně otevřely úplně nové světy a já do nich vstoupil jako nezkušený začátečník. A nezkušeně také vypadaly moje začátky s vlastní rodinou i s masérnou. Staly se spojenými nádobami, které se mi navzájem odrážely a jedna druhou doplňovaly. To, co jsem prožíval a poznával doma v rodinném životě se Žanetkou a Filipem, jsem využíval u svých klientů v masérně. A naopak to, co jsem řešil a poznával v masérně s klienty, to jsem pak uplatňoval doma v rodině. Netrvalo dlouho a život na obou těchto stranách začal významně houstnout, šmodrchat se a drhnout. Nedalo se pokračovat dále, aniž by se nemusela otevřít hluboká témata. Tušíte správně – šlo o nedořešené věci z minulosti. Nejprve z té nedávné, potom z té starší a posléze i z té nejstarší. Nebylo dne, kdy by na mě nevyskočili doma nebo v masérně nějací kostlivci z dávných rodinných vzorců nebo rodových zátěží. U klientů jsem se v tom ještě uměl jakž takž orientovat, ale u nás doma to bylo hotové emoční peklo. Tehdy jsme se se Žanetkou rozhodli, že se tím nenecháme sežrat, jako se to stalo našim předkům, ale všechno společnými silami rozmotáme a narovnáme. Jako bychom se od té doby znovu narodili. Jako příslib nové budoucnosti, pokud by se nám úkol zatočit s rodovými zátěžemi dařil plnit, se nám narodil syn Alexej – beran s životním číslem 1.

V masérně mi mezitím došlo, že už mě nebaví klientům pouze hasit jejich akutní požáry (bolesti a bloky v těle), že už chci s nimi dělat více než to. Že je chci naučit vnímat, co se jim to tělo snaží bolestmi a bloky říkat, že musí změnit své vnitřní nastavení, způsob myšlení a způsob prožívání emocí. Začalo mi období psychosomatiky a alternativní diagnostiky. Kombinace psychosomatiky a masáží se ukázala jako velmi správná cesta. Rozvinul jsem si vlastní metody a postupy, které zakrátko přinesly úžasné výsledky práce, rychle uzdravené klienty, rychle zažehnané bolesti a uvolněné bloky, významně pochopené příčiny a opravené závadné programy v myšlení, nadšené reference a veřejný věhlas. Toto období pro mně trvá samozřejmě dodnes, stále se o něj při setkáních opírám, jen už žije dále spíše svým vlastním životem, jen občas jej aktivně přikrmím. Nevěnuji mu pozornost.

Podobně jako jsem se od masáží posunul k psychosomatice, tak jsem se od psychosomatiky posunul k etikoterapii. Z masáží jsem si věděl rady s tělem, z psychosomatiky jsem si věděl rady s myšlením a prožíváním emocí, ale pořád jsem řešil člověka jako jedince. Neřešil jsem jeho duši, smysl života, vnitřní desatero, vztah k životu a k smrti, k majetku hmotnému i nehmotnému atd. Neřešil jsem jeho místo na světě ani jeho místo v mateřské rodině. Neřešil jsem jeho zážitky z puberty, z dětství, z porodu ani prenatálu. Neřešil jsem jeho početí ani minulé životy. Viděno dnešníma očima jsem v podstatě dohromady neřešil nic z toho důležitého, co ovlivnilo celý jeho osud, život nebo třeba cestu ke mně a ode mě dál. Řešil jsem pouze tělo a mysl.

Do cesty mi přišla etikoterapie. Udeřila do mě silou tsunami. Úplně mě to smetlo, rozcupovalo mé dosavadní já a pohltilo i s chlupama. Celou duší jsem věděl, že to je konečně přesně to, na co jsem celé ty roky čekal, na co jsem se připravoval, kvůli čemu jsem to všechno své nahoru a dolů celé ty roky prožíval. To abych to tehdy ustál a nezkolaboval. Konečně jsem se dočkal. Cítil jsem se kompletní. Chodilo mi každý den laviny indicií a vhledů. Dnes to vidím tak, že jsem zhltnul pilulku Pravdy stejně jako Neo v Matrixu. Můj život se tím od základu zatřásl a navždy změnil.

Jestli do té doby měly mé masáže a psychosomatika možností moře, s etikoterapií se přede mnou otevřel oceán. Bylo jasné, že má další cesta povede skrze poradenství, konzultace a terapie. A to je mou cestou dodnes. Samozřejmě, že si jako masér stále vím rady s tělem, jako diagnostik s myslí, ale mou skutečnou vášní jsou mezilidské vztahy, zejména pak ty partnerské a rodinné, také rodinné systémy mateřských a vlastních rodin, rodová zatížení (prokletí rodu), opakování osudů a nemocí po předcích, spojení člověka s prostorem, s jeho zahradou a nejbližším okolím. Čím více toho vím, tím více jsem v němém úžasu, co všechno budu moci ještě uvidět a v jakých vrstvách.

 

Co jsem získal

Jako masér a alternativní diagnostik či terapeut jsem se detailně seznámil s lidským tělem, psychosomatikou i etikoterapií.

Jako zakladatel Masérny Na Dlani jsem poznal, co znamená podnikat v tomto oboru, jak budovat firmu od píky až k úspěšné značce na trhu a jak být oblíbeným manažérem. Bylo to nachlup stejné s tím, co jsme žili doma s rodinou.

Jako autor jsem poznal, co to obnáší vymyslet a uvést v život vlastní masérské a jiné odborné metody. Vymyslel jsem vlastní modulový vzdělávací systém pro laickou veřejnost a maséry. Vymyslel jsem také vlastní sedmistupňový motivační kariérový systém Na Dlani, abych měl svým masérům v týmu co nabídnout k růstu.

Jako lektor jsem poznal, co to obnáší stát před tabulí a umět podávat výklad tak, aby to posluchače bavilo a mělo pro ně přidanou hodnotu.

Kromě toho, co jsem poznával v Masérně Na Dlani, druhým pilířem poznání byla souběžně moje vlastní rodina. Byla pro mě zdrojem nekonečné řady témat k prožívání ať už v oblasti partnerských vztahů, tak i v každodenním rodinném životě a rodinných rolích.

V ostravském centru Antakarana jsem jako hlavní manažer zúročil vše, co jsem se do té doby naučil v Masérně Na Dlani. Podařilo se mi dostat jej zakrátko mezi pět nejvyhledávanějších center svého druhu v ČR. Dalo mi to rozsáhlé zkušenosti organizátora akcí. Za mou bezmála pětiletou kariéru jsme tam s mým 2-4 členným týmem zorganizovali na třitisíce akcí vč. přednášek, kurzů, besed či festivalů! Bylo to jako jízda na šíleném tobogánu, denně zpravidla 3-5 různých akcí. Práce od rána do večera, od pondělí do neděle. Zajistit, nachystat, uklidit. Poznal jsem tam všechny podoby úspěchů i pádů.

V roce 2018 jsem zatoužil po klidu. Toužil jsem vypadnout z více než dvacetiletého kolotoče každodenního vypětí a neustálého bytí ve střehu. Ozvala se obrovská touha všechno pustit a stát se něco jako poutníkem, sám sobě pánem, bez pevného pronájmu za nějaké sídlo firmy a věčných starostí se zajištěním provozu centra, lidí, lektorů, provozních nákladů apod. Už jsem nechtěl za nikoho a za nic zodpovídat. Chtěl jsem vypnout a v přejít na úplně klidový režim, jít a žít vlastním tempem, udělat si pouze svoje věci, projekty, přednášky, kurzy atd.

Podařilo se. Konec celé této více než dvacetileté nadupané životní etapy byl relativně rychlý a hladký. Netušil jsem však, jak silnou manažerskou kocovinu a abstinenční příznaky budu zažívat ještě dlouho potom.

Nyní je přelom let 2020 / 2021. Spásná vakcína na Covid se právě začíná očkovat mezi vystrašenými lidmi. A já vnitřně prožívám stavy odpojení se od bláznivé reality této doby, vnitřní mír a klid, pocity smíření. Kus dobré práce zůstává za mnou a pocity úžasného poznání ve mně.

 

Co je, je.

Je přelom roku 2020 / 2021. Právě jsem došel jsem na konec jedné životní etapy. Tak dlouho mi trvalo se skutečně odpojit. Téměř dva roky. Do další etapy si s sebou beru nesmírné bohatství životních zkušeností. Na žádné z nich však nelpím. Jsem připraven se s velkou vášní vrhnout do nové části příběhu. A jak tomu bylo od začátku, vždy jsem pro každou etapu dostal do vínku neuvěřitelnou sadu mimořádných darů a schopností. Ne jinak tomu bude i v této etapě. Nesmírně se těším, co nového v sobě odhalím, co se naučím, s kým se setkám, komu co ze sebe předám.

 

Co bude, bude.

Jedno vím už teď. Cítím se jako Poutník. A dává mi to obrovský smysl. Věřím, že z mých činů a setkání bude patrné, jak posvátné a magické je pro mě to, co pro nás bude zrovna k zachycení v teď a tady.

 

Hodlám se od 2021

  • dále věnovat individuálním službám, osobním konzultacím, alternativní diagnostice, terapiím a masážím.
  • věnovat svým akcím, přednáškám a kurzům. Nově k tomu přibydou zážitkové víkendy na horách.
  • individuálně věnovat vybrané skupině studentů v oboru psychosomatiky a etikoterapie.
  • více přenést do on-line světa a být tam více vidět vč. videokomentářů na vaše dotazy.
  • zhostit nového oboru – natáčení podcastů.
  • A snad už mi Vesmír dopřeje vhodné okolnosti k tomu, abych se mohl intenzivně vrhnout na mou spisovatelskou dráhu.