Základní údaje
Dříve než se pro mě rozhodnete, můžete mít potřebu si mě proklepnout přes různé metody, kterým důvěřujete. Souhlasím. Tady jsou základní údaje o mě. Mohly by se vám k tomu hodit.
| Jméno a příjmení | Marek Ščotka |
| Datum, čas a místo narození | středa 5.11. 1975 v 07:35 hod., Ostrava – Fifejdy |
| Znamení | Štír s ascendentem ve Štíru |
| Životní číslo | 29 / 11 / 2 |
| Human Design | Projektor | Sebe-projektující G, profil 5/2, Inkarnační kříž Left Angle (44/24 | 7/13) |
| Čínský horoskop | Zajíc / dřevěný / modrý |
| Rodinné trojúhelníky | prvorozený ze 3 dětí, prvním dítětem pro oba rodiče |
| Rodinný stav | ženatý od 07/2004, manželka Žaneta (Štír, 11/1975, živ. č. 7) |
| Děti | syn Filip (Beran, 03/1995, živ.č. 9), syn Alexej (Beran, 04/2007, živ. č. 1) a dcera Zoe (Střelec, 12/2009, živ. č. 7) |
Můj osobní příběh
Všechno to odstartovalo v roce 2002
Rok 2002 byl pro mě zlomový osudový rok. Bylo mi tehdy 27 let. Všechny ty školy, které jsem kdy vystudoval, ti lidé, které jsem kdy potkal, tu vojnu, kterou jsem absolvoval, ty kapely, ve kterých jsem hrával, ten showbyznys, ve kterém jsem působil, všechna ta zaměstnání, kde jsem pracoval, všechny ty projekty, které jsem kdy rozjel nebo byl součástí, všechny ty krize v mateřské rodině, které jsem kdy zažil, i ty osobní, zdravotní i spirituální kolapsy, kterými jsem si prošel, všechny ty partnerské vztahy, které jsem si kdy odžil, to všechno mě postupně připravovalo na to, co mělo přijít v roce 2002.
Dvě osudové životní změny současně – vztah se Žanetkou a Filipem a založení Masérny Na Dlani
V červenci a v září 2002 se v mém dosavadním životě staly dvě zlomové události, které mi navždy změnily život k nepoznání. Tou první bylo seznámení se s mou budoucí ženou Žanetkou (tehdy byla svobodnou matkou) a jejím 7-letým synem Filipem. Nejde to vysvětlit. Asi po 2 hodinách, co mě Filip poznal, řekl Žanetce, že mě chce za taťku, ať jsme rodina. Takže jsme spolu nestačili ani chodit a zažít takovou tu počáteční romantique, ale hned od začátku jsme začali být ráz na ráz kompletní rodinou. Bylo to jako v nějakém americkém filmu. Hustýýý!
Tady je mé dnešní poděkování za tu dlouhou, trnitou, nesnadnou, leč nesmírně poučnou a inspirativní cestu.
Tou druhou zlomovou událostí bylo založení Masérny Na Dlani. Začal jsem si v ní realizovat své dávné sny o pomáhání lidem. Vytvořil se z toho jedinečný projekt, který měl vlastní masérské, diagnostcké a terapeutické metody a postupy, které jsem vytvořil a vyučoval, vlastní masérský tým a depozitní tým, vlastní síť maséren po celé severní Moravě, vlastní e-shop s masérskými potřebami, vlastní kariérový systém pro maséry v týmu, atd. Jako první v ČR jsme dělali velké masérské letní road-show u velkých jezer v okolí (masérské stany), měli velkou masérskou zónu na velkých festivalech např. Colours Of Ostrava, dělali jsme dobročinné aktivity, spolupracovali s velkými hotely a firmami např. Siemensem, Moneta Money Bank, Janáčkova filharmonie Ostrava atd. Byli jsme hodně dobří, žili jsme komunitní masérský život a měli velké plány … Jak už to však bývá, člověk míní a Pánbú mění.
Mezitím se nám však souběžně děly také prachobyčejné mezilidské věci. Není všechno zlato, co se třpytí …
Kostlivci ve skříni – rodové zátěže ukázaly své drápky
Netrvalo dlouho a život na obou stranách – doma a v masérně začal významně houstnout, šmodrchat se a drhnout. Nedalo se pokračovat dále, aniž by se nemusela otevřít hluboká témata. Tušíte správně – šlo o nedořešené věci z našich minulostí a rodových zátěží. Nejprve z té nedávné, potom z té starší a posléze i z té nejstarší. Nebylo dne, kdy by na nás nevyskočili doma nebo v masérně nějací kostlivci. U klientů jsem se v tom ještě uměl jakž takž orientovat, ale u nás doma to bylo hotové emoční peklo. Uffff. Snad tisíckrát jsme se chtěli se Žanetkou rozvést. Rozhodli jsme se však, že se tím nenecháme sežrat tak, jak se to stalo našim předkům, ale že všechno společnými silami rozmotáme a narovnáme stůj co stůj. Jako bychom se v té době znovu narodili.
Jako příslib nové budoucnosti se nám narodil syn Alexej – Beran s životním číslem 1.
V masérně mi mezitím došlo, že už mě nebaví klientům pouze hasit jejich akutní požáry (bolesti a bloky v těle), ale že už chci s nimi dělat více než to. Že je chci naučit vnímat, co se jim tělo snaží bolestmi a bloky říkat, co musí změnit ve svém vnitřním nastavení, ve způsobu myšlení a ve způsobu prožívání emocí.
Začalo mi období psychosomatiky a alternativní diagnostiky.
Od masáží k psychosomatice a etikoterapii
Kombinace masáží, psychosomatiky a alternativní diagnostiky se mi ukázala jako správná cesta. Vyvinul jsem si vlastní metody a postupy, které zakrátko přinesly úžasné výsledky práce, rychle uzdravené klienty, rychle zažehnané bolesti a uvolněné bloky, pochopené příčiny a opravené závadné programy v myšlení, nadšené reference a veřejný ohlas.
Podobně jako jsem se od masáží posunul k psychosomatice, tak jsem se tehdy od psychosomatiky posunul k etikoterapii.
Z masáží jsem si věděl rady s tělem, z psychosomatiky jsem si věděl rady s myšlením a prožíváním emocí, ale pořád jsem ještě řešil člověka pouze jako jedince vytrženého z kontextu prostředí, v němž žije. Neřešil jsem jeho duši, smysl života, vnitřní desatero, vztah k životu a k smrti, k majetku hmotnému i nehmotnému atd. Neřešil jsem jeho místo na světě ani jeho místo v mateřské rodině. Neřešil jsem jeho zážitky z puberty, z dětství, z porodu ani prenatálu. Neřešil jsem jeho početí ani minulé životy. Viděno dnešníma očima jsem v podstatě dohromady neřešil nic z toho důležitého, co ovlivnilo celý jeho osud, život nebo třeba cestu ke mně a ode mě dál.
Do cesty mi přišla etikoterapie. Udeřila do mě silou tsunami. Úplně mě pohltila. Celou duší jsem věděl, že je to konečně to, na co jsem celé ty roky čekal, na co jsem se připravoval, kvůli čemu jsem to všechno své nahoru a dolů prožíval. Konečně jsem se dočkal. Cítil jsem se kompletní. Chodily mi každý den laviny indicií a vhledů.
Dnes to vidím tak, že jsem zhltnul pilulku Pravdy stejně jako Neo v Matrixu. Můj život se opět od základu změnil. Jestli do té doby měly mé masáže a psychosomatika možností moře, s etikoterapií se přede mnou otevřel oceán. Bylo jasné, že má další cesta povede skrze poradenství, konzultace a terapie. A to je mou cestou dodnes.
Mezilidské vztahy se staly mou životní výzvou, cestou i vášní
Jako masér si vím rady s tělem. Jako alternativní diagnostik si vím rady s myslí a emocemi. Ale skutečnou vášní jsou pro mě nápravy mezilidských vztahů, zejména pak ty partnerské a rodinné, rodinné systémy mateřských a vlastních rodin, rodová zatížení (prokletí rodu), opakování osudů a nemocí po předcích, spojení člověka s prostorem, s jeho zahradou a nejbližším okolím. Čím více toho vím, tím více jsem v úžasu.
Postupně jsem si prošel mnoha rolemi
Stal jsem se masérem. Lidské tělo mě fascinuje od začátku. Anatomie, chemie, psychologie, imunita, emoce atd. V tomto směru jsem se stal autorem několika masérských metod např. Cover masáží a Intuitivních diagnostických masáží. Učím je ve svých kurzech a workshopech.
Stal jsem se alternativním diagnostikem a terapeutem. Vím toho o lidech a životních principech české mentality hodně. Zároveň však vím, že stále nic nevím, a nechávám se vést. V tomto směru jsem se stal autorem několika diagnostických metod např. Rodinné trojúhelníky, Těhotenská rovnice nebo Živlová kotva. Učím je ve svých kurzech a workshopech.
Stal jsem zakladatelem Masérny Na Dlani. Poznal jsem, co znamená podnikat v tomto oboru od píky, jak vybudovat úspěšnou firmu a značku. Založil jsem několik poboček, vychoval si tým masérů spolupracujících s Masérnou Na Dlani a rozjel vlastní e-shop pro maséry.
Stal jsem se autorem modulového vzdělávacího systému Masér Na Dlani určeného pro maséry a laické zájemce o masérství. Vymyslel jsem pro svůj tým interní 7-stupňový kariérový systém.
Stal jsem se lektorem. Nejprve jsem vyučoval masérské techniky, později k tomu přibyly diagnostické metody a celá má životní filozofie. Poznal, co obnáší přípravy na přednášky, kurzy nebo workshopy, jak stát před tabulí a umět podávat výklad tak, aby to posluchače bavilo a mělo to pro ně přidanou hodnotu.
Kromě kariéry jsem souběžně řešil svou rodinu
Druhým pilířem poznání, neméně důležitým, byla pro mě rodina. Byla zdrojem nekonečné řady témat rodových zátěží ve smyslu partnerských vztahů, bydlení, práce, peněz, porodů a výchovy dětí, očkování, vztahů k rodičům a sourozencům atd.
A pak přišla Antakarana
V roce 2013 jsem se stal hlavním manažérem Antakarany, ostravského centra osobního rozvoje a jógy. Podařilo se mi dostat jej zakrátko mezi pět nejvyhledávanějších center svého druhu v ČR. Dalo mi to zkušenosti organizátora a koordinátora akcí. Za mou 5-letou kariéru jsme tam zorganizovali na 3.000 akcí! Bylo to jako jízda na tobogánu, denně zpravidla 3-5 různých akcí zpravidla i o víkendech. Práce od rána do večera, od pondělí do neděle. Zajistit, nachystat, uklidit, vyúčtovat, vyhodnotit, naplánovat atd.
Zatoužil jsem po klidu
V roce 2018 jsem byl na vrcholu kariéry. Všchno bylo zdánlivě skvělé, ale … už toho bylo ze všech stran moc. Zjistil jsem, že nejsem nafukovací. Zatoužil jsem po klidu. Po klidu a klidném tempu poutníka. Zatoužil jsem vypadnout z více než dvacetiletého kolotoče každodenního vypětí a neustálého bytí ve střehu.
Ozvala se ve mně touha osvobodit se, všechno pustit a stát se něco jako freelancerem, poutníkem, sám sobě pánem, bez pevného sídla a nikdy nekončících starostí se zajišťováním provozu centra, lidí, lektorů, propagací, reklamy, sociálních sítí apod. Už se mi nechtělo za nikoho a za nic zodpovídat a honit se za výsledky.
Chtěl jsem vypnout a přejít na klidový režim ve vlastním tempu, dělat si pouze svoje věci, projekty, přednášky, kurzy atd. Podařilo se. Konec celé této více než dvacetileté nadupané životní etapy byl relativně rychlý. Netušil jsem však, jak silnou manažerskou a organizátorskou kocovinu a abstinenční příznaky budu zažívat ještě dlouho potom.
Co má být, to teprve bude. Neřeším. Důležité je to, co je teď.
Teď se cítím být pánem svého času. Nikam nespěchám, vychutnávám si detaily. Jde mi o kvalitu, nikoliv o kvantitu. Jsem něco jako poutník. Pozorovatel. Raduji se ze všechno, co mi přichází do cesty jako lekce. Soustředím se na zdánlivé maličkosti, rutinní věci. Starám se s pečlivostí, tvořivostí a zápalem o můj vnitřní svět, o mou rodinu, přátele, dům a zahradu. Dává mi to smysl. Soustředím se na krásnou atmosféru kolem sebe, na setkávání s krásnými lidmi v soukromí a s klienty v poradně a masérně. Dojímá mě jejich důvěra, když se na mě obracejí o pomoc. Soustředím se také na setkání s cizími lidmi. Málokdo je však pro mě cizí.