Jak se stalo, že jsi zlá čarodějnice

Autor: Marek Ščotka | www.marekscotka.cz

Požádala jsi mě o pomoc a získala mou pozornost

Zaujal mě tvůj příběh. Byl jsem připraven ti pomoci a věděl jsem jak. Měl jsem jasné vidění. Tak jsem ti pomáhal. Pomáhal jsem ti po svém a nejlépe, jak jsem uměl. Vedl jsem tě podle své vize. Stavěl jsem ti tvá vlastní zrcadla. Pak se záhy ukázalo, že ti pomáhám jinak, než jsi byla ochotná ode mě přijímat, jinak, než sis udělala svoji představu předtím, než jsi mě vůbec o pomoc nahlas požádala. A to bylo něco na mě! Co to má znamenat? Žádáš mě o pomoc a vyjadřuješ tím, že jsi připravená nechat se mnou vést, že budeš až do cíle důvěřovat, že tě vedu správně, i kdyby se ti to moc nezdálo. Zapojila jsi mě tím do příběhu svého života jako další naději na změnu v pořadí, ale přitom jsi mě ve skutečnosti do něj vůbec nepustila moci něco ovlivnit a změnit. Nechala jsi mě i s celou výbavou stát a čekat před branou. Nechala jsi mě muset se do tebe dobývat a plýtvat s drahocennou energií hned na začátku, k čemuž nebyla vůbec určená.

Nastražila jsi na mě past a já se do ní chytil

Vábničkou bylo vyvolat ve mně pocit naléhavosti, všeho nechat a jít ti okamžitě pomoci. Pocítil jsem zradu, zneužití, podvedení, znásilnění a vykradení z energie. Živelně nutně jsem v pudu sebezáchovy potřeboval od tebe utéct za jakoukoliv cenu a vydýchat se z toho na bezpečném místě. Udělal jsem to. Zdrhnul jsem. A tys mě obvinila, že jsem jenom hnusný chlap jako všichni ostatní chlapi ve tvém životě přede mnou. Obvinila jsi mě, že jsem hajzl, svině, bezohledný sobec. Vím, s jakým záměrem jsem šel ti pomoct a na co jsem reagoval, ale tohle? Tohle bylo úplně konsternující, zmrazující a absurdní obvinění, zcela mimo hranice mého chápání a tolerance! Jak je to možné, že jsi taková? Co se to s tebou proboha stalo? Kdo z tebe udělal takovou chobotnici a černou vdovu? Zanedlouho nato jsem s odstupem času měl další, o mnoho rozvinutější a dalekosáhlejší vidění.

Jsi jako dobře vycvičená opička svojí mámy

Tvou mámu jsem znal ze tvého vyprávění. Úplná čarodějnice a manipulátorka. Od malička do tebe vštěpovala svůj obludný scénář na smrt, jak se máš kdy, kde a s kým chovat, jak s lidmi manipulovat tak, abys vždycky byla na koni ty a vyhrála jsi. Vštěpovala do tebe, jaké lidi si můžeš připouštět k tělu a kterým je nutné se vyhnout, aby ti neohrozili korunku na hlavě. Nutila tě denně vídat a slepě a poslušně jako robot následovat její vzor. Nutila tě vidět svět jejíma očima. Nutila tě vyznávat stejné hodnoty, které vyznávala zrovna ona bez ohledu na to, že byla a je o celou generaci starší a zažila toho nepoměrně více než ty. Nutila tě i přes tvou neochotu cvičit si jednotlivé věty, taktiky na lidi a metody manipulace. Nechtělo se ti a vzdorovala jsi. Věděla jsi celou svou bytostí, že je na tom pro tebe něco hodně špatně, když se ti bolavě svírá žaludek a hlava a nedělá tě to nijak šťastnou a naplněnou, spíše vystrašenou a v nikdy nekončící křeči, ve střehu. Kolikrát ses v noci tajně modlila k Bohu, aby se něco stalo a ty ses dostala jinam, ke tvé pravé mámě, ne k této kruté věznitelce a ořezávatelce života v tobě.

Tato máma tě trestala krutými a nepřiměřenými tresty okamžitě, když jsi udělala sebemenší chybu nebo jsi projevila vzdor proti její vůli a příkazům, nebo když sis chtěla něco udělat po svém, něco, co bylo mimo její pravidla a komfortní zónu. Nedalo se to snést. Věčný strach, co zase bude, co si na tobě najde a s čím zase přijde. Po čase jsi to vzdala a rezignovala jsi. Zjistila jsi, že je lepší být mrtvá a chovat se tak, jak máma chce, aby byl klid. Bylo to sice nesnesitelné, úplně něco jiného, než proč jsi tady na svět přišla, ale alespoň tě nebila, nekřičela, nezakazovala, nezavírala doma.

Tam někde v té době jsi se rozhodla pohřbít v sobě život a umřít nadobro. Zlomila tě. Dostala tě. A ty jsi podlehla. Ztratila ses v sobě, vlastně ve všem. Vyprchal z tebe život a naděje. Přestala jsi svítit a vyzařovat. Přestala jsi cítit v sobě život. Přerušilo se tvé spojení s ním. Světlo zhaslo. Tma. Stala se z tebe poslušná opička tvojí mámy. Naprogramovaný robot, stejná bečící ovce v milionovém stádu jako všechny ostatní. Začala ses řídit pouze tím, co bylo důležité zvenku – módou, trendy, komercí, povrchností.

Od té doby jsi živá mrtvola, co vypadá jako člověk, jako žena, jako dospělá žena. Jsi od malička až po okraj zaplněná jedem tvé matky. Dílo zkázy v tobě bylo dokonáno. Máma slaví další triumf. A společně s ní jej slaví všechny ženy před tvou mámou. Čarodějnice.

Došlo mi to… Pomoc musí přijít zevnitř, nikoliv zvenku! Proto ti nebylo, není a nebude možno pomoci nikým ani ničím zvenku! Pomoc není žádoucí a je nebezpečná pro tvou matku! Mohla by ses totiž i po tolika letech tvrdé drezúry vyrvat z jejího vlivu a zastavit to šílenství ve vašem rodu! Jenže, pro něco takového v tobě není ani centimetr místa …a ani pro nic nového! To by se musel stát hotový zázrak!

Došlo mi to… Pomoc musí přijít zevnitř, nikoliv zvenku!

Pomoc musí přijít zevnitř – přesně z tama, kde v tobě ještě zůstal život a odkud každé ráno čerpáš sílu znovu zkusit vstát, nasadit na sebe všechny ty masky, které od malička nosíš, nahodit na sebe make-up a schovat se za něj, abys byla přijatelná pro vnější svět, nechat si v první sekundě po probuzení zajedovat mysl, nervovou soustavu a svaly programama od tvé matky a nějak s tím vším přežít mezi vlky až do večera než půjdeš zase konečně spát!

Jsi zakletá. Skrz naskrz. Tohle bude mít hlubší kořen než se zdá!

Došlo mi, že to, co na začátku vypadalo jako upřímná a naléhavá žádost o pomoc, byla jen propracovaná profesionální vábnička na předem pečlivě vybranou oběť do předem připravené pasti! Manipulace jako blázen! Naivní oběť si myslí, že ti s tvým souhlasem pomáhá, párkrát ji ujistíš, jako že ano, ale po nějakém čase zjistí krutou pravdu, že jsi ve skutečnosti stále tam, kde jsi byla na začátku, že to s tebou není ani o kousek lepší, že ti to nešlo pod kůži a že ses nijak nezměnila, ba naopak. Znova se ti povedlo svou oběť vycucat do morku kosti = až do pudu sebezáchovy, slisovat do kostky jako odpad a vyhodit do kontejneru. A alou na další naivní oběť, kterou sis už mezitím pečlivě vytipovala, která ti bude chtít bezpracně skočit na vábničku upřímné a naléhavé pomoci.

Jsem si jistý, že netušíš, že tuhle podprahovou manipulaci v sobě máš a že ji používáš od rána do večera na celý okolní svět. Jsem si jistý, že ti přijde úplně přirozená a v pohodě. Jsem si jistý, že netušíš, do kterého okamžiku jsi to ještě ty, a od kterého okamžiku ti sepne automat rodového prokletí a ty začneš lidi krutě manipulovat až dokud s nimi nejsi hotová. Jsem si jistý, že na tu svou hru koukáš bezmocně jako vezeň oknem na dvůr, a nemůžeš nic dělat, aby to nedopadlo stejně jako minule, jako v jiných tvých vztazích – nejen partnerských.

Jsi jen stínem svého původního života při Početí. Jsi jen vylepšená repríza své mámy. A ona je jen vylepšenou reprízou svojí mámy. A tak stále dál snad až k Adamovi a Evě.

Se svou mámou toho máte společného více, než to na první pohled vypadá. V určitý okamžik situace nebo v určité fázi vztahu ve vás sepne profesionální automat manipulace s lidmi a stáváte se bezmocnou loutkou ve hře vašich předků… Ve hře plné manipulace, potřeby nadvlády a touhy po moci, po vítězství nad druhými, po slepé poslušnosti a oddanosti.

Spouštěčem vašeho prokletí je to, když něco není podle tvých představ a hned. V ten okamžik to celé najede a nejde to nijak zastavit, dokud se nenajde vhodná oběť a tu nevycucáte z její životní energie až do morku kosti.

Promyšlená manipulace ukradla život všem ženám ve tvém rodu.

Ve vašem rodu je to geniálně vymyšleno. Ve vašem rodu je to geniálně schováno. Vypadá to téměř k nerozeznání od normálnosti tisíců normálních žen ve společnosti. Pro cizí oči jste vy ty normální a v pohodě. Jenže při bližším pohledu třeba na vaše vztahy s muži, na životní radost, štěstí a vnitřní naplněnost by se našla spoušť a hřbitovy s neznámými padlými. S každou generací se vaše manipulace vylepšují, aktualizují na poplatnou dobu a dobrušují k profesionální čistotě. Za generace tvých předkyň jimi byla zkrocená nejedna živá dcera, mraky každodenních věcí, citů a emocí, ale také i velké životní události.

Ženy ve tvém rodu si tyto techniky manipulace bedlivě střežily, úzkostlivě uchovávaly a předávaly jako umělé návyky. Pod velkým tlakem a donucovacími prostředky strachu si je předávají dodnes a možná je jednou předáš i ty svým dětem, zejména pak dcerám, pokud se staneš stejnou čarodějnicí jako tvoje předkyně. Jsou to pro dcery hotová psychologická, citová a duchovní jatka. Je to cílená likvidace života v dcerách a ženách od jejich nejútlejšího věku. Z žen ve tvém rodu rostou od malička zkrocené a zmrzačené bytosti neschopné šťastného ani samostatného života, natož naplněných partnerských vztahů a rodiny.

Viděl jsem obraz vašeho rodu a jeho dávné historie.

Smrt ženy dospělé a vdané

Kdysi před staletími tvoje dávné předkyně podléhaly nesmírné manipulaci svých matek hned po svatbě až do své smrti. Mámy se jim staly rádkyněmi na každém kroku. Stály jim za zadkem ve dne v noci a hučely do nich, kontrolovaly je, řídily, omezovaly a nutily do nepřirozených věcí.

Tvoje předkyně vůbec nemohly žít svůj život tak, jak by si svobodně představovaly. Byla to velmi zlá doba. Všude na ně číhaly pravidla, omezení, hříchy, dábel, satan, kříže, mor, posedlosti, exorcismus, pohanství, křivá obvinění, upalování atd. Tvoje předkyně se velmi dusily, že nemohly žít podle svých představ a být samy sebou. Prožívaly čistokrevná muka. Nemohly si vybírat muže podle svého srdce, ale byli jim vybíráni podle příslušnosti, kasty, majetku, rodiny a politických taktik. Nemohly nikdy milovat naplno ani se naplno projevovat tak, jak cítily. Nemohly se rozvést, pokud byl muž impotent či hrubiján. Nemohly si s vlastním mužem, rodiči ani dětmi tykat! Nemohly mít pravý orgasmus, jinak byly křivě nařčené z posedlosti ďáblem. Nemohly se milovat, kdy chtěly nebo dokonce odmítnout být muži po vůli. Nemohly se rozhodovat samy za sebe tak, jak cítily. Nemohly mít žádný větší vlastní majetek ani si na něj jakkoliv našetřit – musely pracovat zadarmo, za stravu a bydlení případně za úplnou almužnu. Ženy byly méně než děti a dobytek. Nemohly se řídit svou menstruací ani svými city či emocemi – sebevědomá žena si zasloužila leda tak mučivé zkrocení. Hned po svatbě ženy morálně umíraly zaživa a stávaly se pouhým automatem na plození a výchovu dětí.

Tehdy se matky velmi snažily, aby se jejich dcery dobře vdaly. Pomáhaly jim vybírat vhodného muže, aby si mravně a společensky zaručily přežití a bezpečí pro jejich děti. Správně vychované a společensky přijatelné vdané dcery si chodily po svatbě pravidelně ke svým matkám, chůvám či správkyním pro „zaručené“ rady, jak se mají chovat, aby splňovaly očekávání mužů, aby byly dobrými manželkami, aby je neodvrhnul Bůh a nespáchaly hřích atd. A jejich matky – čarodějnice jim s velkou ochotou dávaly jednu zaručenou radu za druhou. Jednoho dne však své dcery zcela ovládly a udělaly z nich stejné čarodějnice, jakými byly ony, a ze svých zeťáků totální impotenty a trubce. Tehdy ony čarodějnice tuto manipulaci = černou magii schovávaly pod líbivý a moderní obal tradice a mravnosti. “Cti matku svou” a “Pouze v jediného boha (resp. ve svou matku) věřiti budeš!“

Kdykoliv není něco po tvém, okamžitě se v tobě spíná vztek a potřeba použít manipulaci (černou magii) např. křivé obvinění, sebelítost a pocity viny či sebedestrukci.

Dnes už si bohužel stačíš sama

Kruté na tvém zkrocení je, že dnes už jsi schopná si za ty roky manipulace (černé magie), nátlaku a donucování tvou matkou si tento rozpor vytvořit i bez ní, a to v sobě samé! Dílo je dokonáno, funguješ už jako samostatná čarodějnická jednotka. Matky ale mají své děti milovat, ne je vysávat do morku kosti, jinak to nejsou matky – jednoduchá logika dítěte.

Smrt dívky v pubertě a dospívání

Toto šílenství žen – matek – čarodějnic pokračovalo a manipulací zmrzačených dospělých žen ve tvém rodu začalo rapidně přibývat. Bylo třeba přijít s něčím novým, s jiným zdrojem energie pro černou magii. Měnila se doba a tradiční techniky krocení už nestačily. Nestačilo už obětovat dospělé vdané dcery a měnit je v čarodějnice. Starší čarodějnice se stávaly hladovější, netrpělivější a nechtěly čekat se svými kuřecími pařátky složenými v klíně než jejich dcery vyrostou, zdospělí, najdou si ženicha a vdají se, aby ony mohly začít své kruté dílo zkázy = radit jim do manželského života a výchovy dětí. Rozhodly se, tehdy poprvé v historii žen překročit posvátné tabu a vstoupit do dřívější fáze života svých dcer než dospělosti a mateřství, do fáze, kdy byly jejich dcery ještě v pubertě a k dospělosti teprve mířily, kdy byly ještě velmi křehké na názory, okolní vlivy a vzory, kdy byly velmi zranitelné ve svých citech a příslušnosti k nějaké kastě, kdy byly snadno zmanipulovatelné. Byla to fáze puberty a dozrávání do dospělosti.

Aby toto tabu mohly čarodějnice překročit a brát život nedospělým bezbranným dívkám, musely se stát nesmírně krutější, nepřirozenější a zatvrzelejší.

Čarodějnice si nově ve fázi puberty a dospívání svých dcer rozložily svá fidlátka, vřící kotle a jedovaté pavoučí sítě a hledaly nové taktiky, jak své dcery ovládnout a zmanipulovat. Začaly šířit krutou epidemii strachu, pověr, nařčení, bezmoci a odpojenosti od přírody a ženské cykličnosti. Zneužily důvěru a naivitu svých dcer a zcela jim zatajily jejich pravou dívčí ženskost. Ukradly jim jejich sílu dělat si svůj vlastní názor a stát si za ním, spojovat se do ženských kruhů a bránit se nebezpečí společně, společně však také sdílet radost, poznatky, zkušenosti a moudrosti života.

Jejich dcery od té doby už nikdy nezjistily, jak posvátná žena může být, když je čistá a přirozená. Nezjistily ani jak chutná ženská energie, jak chutná síla zdravého ženského kruhu, jaký je pravý význam menstruace a jak klíčová je ženská menstruace pro Zemi, jaký význam mají pravidelné magické rituály spojené s přirozenými procesy v přírodě, napojení na Lunu, na Matku Gaiu atd. Tuto přirozenou sílu a napojení jim krutými způsoby naprosto ustřihly. A nejen že ustřihly… ony jim ke všemu na ty zubožené dívčí děložní a vaječníkové pahýly (viz. psychosomatika a symbolika těla) násilně naroubovaly svá zavádějící dogmata, klišé, domněnky, nepravdy, strachy, hříšnosti, pochyby, povinnosti cítit vinu snad úplně za všechno a trestat se i za úplně fiktivní věci více než krutě, opakovaně a dlouho. Asi tušíš, jak potom asi tak vypadal život takto začarované dívky – budoucí ženy a matky – od puberty až do smrti, ženy, která nikdy nemohla zjistit, co to ženství vlastně znamená.

Smrt malé holčičky – její dětskosti, fantazie a prostoru bez času a hranic

Tohle však ještě nebyl konec dobyvačnosti vašich čarodějnic. Jejich šílenství pokračovalo dál. Dostalo se mimo chápání zdravým selským rozumem, až do úrovně okultismu a pohrávání si se silami, se kterými není radno si pohrávat. Vaše čarodějnice už dokonale ovládaly všechny fáze ženy od puberty až po smrt. Díky tomu jich začalo rapidně přibývat a byly čím dál mladší. A jak známo, když se pod jednou střechou v jedné domácnosti setkají mladá a stará čarodějnice, je na pořádný průšvih zaděláno. A taky že jo.

Když čarodějnice zjistily, že ani ve fázi puberty a dospívání jejich dcer jim nehrozí za jejich manipulaci odnikud žádný trest, zodpovědnost za následky, kontrola shůry ani omezení, že je za to nikdo neupaluje, vzrostlo jejich ego, nabubřelost, drzost a krutost nepředstavitelně. Čarodějnice se staly doslova trvale šílené a změnily úhel pohledu na realitu a své místo v přírodě – začaly si myslet, že ony jsou ty, kdo jsou v pořádku a normální, a že je nutné začarovat snad i celý zbytek žen na světě! Staly se učitelkami ve školách (mimo svůj domov), dozorkyněmi ve vězeních atd. Když to viděli jejich muži, že to dělají ženy svým dcerám, stalo se nepředstavitelné zlo – muži si začali myslet, že je v pořádku se takto ke svým dcerám a ženám chovat a začali to dělat taky, ba dokonce ještě krutěji než čarodějnice! Středověk v plném rozkvětu!

Čarodějnicím po čase přestalo stačit ovládat fáze života svých dcer od puberty až do smrti. Hledaly, kam zajít dál, a zakrátko našly. V tu dobu si troufly pokořit a ovládnout fázi bezpohlavní rané dětskosti. Čarodějnice započaly své kruté barbarské nálety na děti, na nezralé holčičky před pubertou, na jejich malá bezpohlavní tělíčka, na jejich dětskost a nevinnost, na jejich naivitu a čistotu! Začaly drancovat jeden dětský sen za druhým, umlčovat jednu fantazii za druhou, jedno dětské přání za druhým. Zpustošily a vyplenily do kořínku všechno, co v jejich dětech bylo ještě živé, co neslo stopy snění, zvědavosti, zvídavosti, nadšení, smíchu, radosti, hravosti, naivity, hlasitosti, emočnosti či jednoduché dětské logiky.

Ukradly svým dětem jejich dětskost, domovy s tátou a mámou, bezpečí máminy kuchyně, náruče a sukně, ukradly jim jejich slzy, sny a fantazii, ukradly jim všechno, co v nich bylo živé. Místo toho jim naplnily jejich nitra tisícem druhů strachu, závislostí, podmínečnosti, musení si něco zasloužit, tvrdě odedřít, naučit se na povel poslouchat a vykonávat bez ptaní vůli svých matek, muset se něčeho domáhat opakovaným a otravným žadoněním atd. Zavedly jim krutou disciplínu a srovnání do latě – na všechny stejný metr – už od útlého věku. Vynucovaly si dodržování řádu a vyznávání podivných hodnot, kterým děti nemohly ješě rozumět, vtloukaly do nic mrtvé a nebezpečné ideály, umělé autority, duchovně nemocné idoly. Naučily je násilím vnímat a rozlišovat pouze dvě polarity života – Zlo (ďábla a všechno, o se vymykalo jejich chápání, kontrole a ovládání) jako to špatné a odstrašující, a Dobro (Ježíše, krále, císaře, pána apod.) jako to dobré a žádoucí. I když dětem nabídly dvě polarity, přesto je krutě trestaly, když si vybraly, i když často nevědomě, zrovna tu špatnou! Jak absurdní… Dílo zkázy bylo téměř dokonáno. Po životě v dětech už nikde ani stopa. Všude plno lépe či hůře zfanatizovaných a zhypnotizovaných dětských robotů bez života a vlastní soudnosti.

Jestli si myslíš, že je to nepředstavitelné, pak se dobře rozhlédni kolem sebe! Tohle šílenství žen a manipulace je naprosto rozbujelá všude okolo. Základní školy, mateřské školy, jesle, kroužky, televize… Dokonce tomu říkáme “normální” a “takhle to má být, je to přce přirozené”! Jestli si myslíš, že toto už je konec, že už to dále ve tvém rodu nemohlo zajít, tak to se mýlíš!

Smrt miminka v bříšku v těhotenství – ukradený prenatál a porod

Zanedlouho, a není to tak dávno, už nebylo možné ve tvém rodu potkat někoho, kdo by byl doopravdy živý a sám sebou, nezkrocený, nezmanipulovaný, šťastný, zdravý, jednoduchý, zamilovaný, vášnivý, fascinovaný a nadšený. V té době ty nejzlejší a nejzačarovanější čarodějnice objevily díky “zaprodání se ďáblu” Pandřinu skříňku – zakázanou fázi života ženy, kam lidská manipulace neměla nikdy vstoupit a kterou měla pokorně respektovat jako nedotknutelnou, aby nenastal nekontrolovatelný chaos ve světě. Nerespektovaly ji a otevřely. Tou fází bylo těhotenství až do porodu. Sáhly po nedotknutelné fázi, kam nikdy neměla zasáhnout ruka zvenku bez dokonalé znalosti souvislostí a pokory. A začalo skutečné peklo na zemi. Život člověka tím ztratil pevný bod, Střed, duchovnost, posvátnost, domov, zázemí a kořeny.

Ano, šlo o fázi těhotenství! O prenatální fázi a prostor posvátné svatyně všech žen – Dělohu!

Asi tušíš, že i tohle území se jim nakonec podařilo dobýt a ovládnout skrze černou magii. Jakou cenu za to musely zaplatit, aby dostaly možnost tuto fázi zdánlivě ovládat, se raději ani neptej. Řízené porody, uměle vyvolávané porody, řízené těhotenství, cizí ruce v pohlavním ústrojí ženy a porodních cestách, císař, klešťové porody, … umělé oplodnění, antikoncepce, nežádoucí početí, neplodnost, umělé přerušení těhotenství, výzkum plodové vody, ultrazvuk, nepřipravenost dělohy na mateřství, nevhodné emoční klima v děloze, životu nebezpečné prostředí dělohy, srůsty v děloze, obrácené dělohy, myomy, rakovina dělohy, nepropojenost matky s miminkem atd. To je jen malá ukázka toho, jak čarodějnice ovládají miminka už v děloze. Co z takových miminek může vyrůst, když jim někdo ukrade život už v děloze?!

No comment…

Početí! Konečně něco, co čarodějnice nikdy neovládnou – není z tohoto světa

Vaše čarodějnice zjistily a mnohokrát dostaly po prstech, aby se naučily, že je nezbytné, aby zůstala fáze Početí nedotknutelnou pro jejich černou magii. Měly se naučit, že se ji nebudou pro své vlastní bezpečí a bezpečí člověka na Zemi nikdy pokoušet ovládnout a naočkovat svým manipulačním jedem. Fáze Početí! Jinak budou jejich dcery neplodné a velmi postižené na 1. a 2. čakře nebo si nebudou umět sehnat žádného pořádného chlapa, se kterým by byly ochotné založit si rodinu! V mé vizi bylo obsaženo, že se vaše čarodějnice včas zastavily těsně před fází Početí, podobně jako povodeň o přehradu, a uznaly, že se tuto fázi nebude nikdy jejich černá magie pokoušet zmanipulovat. Pochopily, že v sázce je mnoho – samotná civilizace na planetě! Početí totiž přichází odjinud než z této planety.

Početí je nejposvátnější okamžik našeho života, při kterém jsou přitomny 3 strany – máma, táta a duše dítěte, všichni rovným dílem. Početí obsahuje veškerou energii pro celý život člověka, celý jeho příběh, který tady bude žít, … Ze světla tvého Početí každý den čerpáš svou každodenní životní energii. Z energie tvého Početí mohou vyrazit tví světelní pomocníci Života na pomoc zevnitř a zastavit v tobě to nepochopitelné šílenství žen celého tvého rodu od středověku až do dneška. S energií tvého Početí zastavíš vaše čarodějnice a jejich manipulace, jejich černou magii. Energie tvého Početí může vymýtit černou magii ze tvého života nadobro.

Začni pátrat po svém Početí ze všech možných stran! Napovím ti první indicii: Jiskra tvého Početí je uložená ve tvém těle. Najdeš ji na samém konci páteře, tedy ve své kostrči.