Emoce si nezakazuj cítit

Autor: Marek Ščotka | www.marekscotka.cz

Emoce jsou tvoje. Nikdo ti do nich nevidí.

Tvé emoce mají do tebe volný přístup. Dostanou se do tebe, kdykoliv jej jich třeba. Mají vážný důvod, proč ti přicházejí, kdy a které z nich. Nezakazuj si je cítit. Jsou jen tvoje. Přišly ti na pomoc. Stojí na tvé straně. Použij je. Otevři se jim. Přivítej je. Nechej je v sobě zabydlet. Nezdrží se v tobě dlouho. Vyzrají v tobě velmi rychle. Udělají, co je potřeba a frnkou pryč, promění se. Spustí řetězovou reakci a vyčistí tě. Detoxikují tě. Zbaví tě odpadu. Zkultivují tě zevnitř.

Možná si své emoce zakazuješ cítit jenom proto, že ti kdysi tví vládci řekli, že jsou špatné a nepravdivé. Možná už vládce nemáš, ale dále si je zakazuješ cítit jen proto, že na ně nemáš čas, protože jsi se jimi ještě neměl žádný vážný důvod zabývat do hloubky. A taky dost možná si je zakazuješ cítit proto, že sám nevíš proč, že jim zatím nerozumíš. Možná ani nevíš, odkud se berou, co jsou zač, k čemu jsou dobré a prospěšné, co všechno dokáží, zda jsou pro tebe nebezpečné, a co se s nimi vlastně dá dělat dále.

Protože zatím nerozumíš svým emocím ani s nimi nijak systematicky nepracuješ, chováš se jako emoční zvířátko. Začínáš s nimi neustále od znovu, od nuly, z nejnižších emočních pater, od primitivních zvířecích emocí, od strachů a pudů sebezáchovy. Možná tak vypadá prozatím celý tvůj život uvnitř tvého těla a světa. Syrově a primitivně.

Možná ještě zbytečně plýtváš svými emocemi

Možná své emoce zatím zadupáváš do země hned, jakmile do tebe přijdou. Nezabýváš se jimi, nepracuješ s nimi, nevítáš je. Jsi úplný poker-face. Možná je raději rovnou rychle vychrlíš ven zběsilým vypisováním na facebookové zdi a podobnými plýtvacími způsoby. Mrháš svými emocemi, jako kdybys byl jejich majitel a vládce. Škoda, velká škoda. Umírají a ani jste se nestačili poznat. Ani se v tobě neohřály. Nestačily se v tobě zabydlet, zozhlédnout se, rozkvést, oblažit a potěšít tvé nitro, naplnit svůj účel, ani se pak proměnit v zázrak ve tvůj prospěch. Svou povrchností, zbrklostí a strachem přicházíš o jednu emoci za druhou, o jejich životodárnou energii a životně důležitý přínos pro tvé tělo. Plýtváš svými emocemi.

Tvé emoce s tebou mají svatou trpělivost. Jsou velmi moudré a ví, že bez nich dlouho nepřežiješ. Mají moře času a neomezenou chuť s tebou neustále začínat znovu, od nuly, od primitivních úrovní emocí jako jsou např. pud sebezáchovy, agresivita, zlost, vztek, strach, sebelítost, vina, výčitky, nesebevědomí, nespokojenost atd. Zkoušejí to s tebou ohleduplně zas a znovu. Nevydržíš jim vzdorovat. Ono vlastně ani není proč jim vzdorovat, ale na to sám dříve neboo později přijdeš.

Jednoho dne tvé emoce s jistotou prorazí tvoje umělé primitivní barikády a vysvobodí tě od nánosů provozních a psychických odpadků v tobě. A po nich přijdou další emoce. Nové a čerstvé. A po nich další. Nikdy do tebe nepřestanou chodit. Přijdou, i kdyby jsi je stokrát zadupal do země a stokrát ještě zaslepený zneužil jejich energii do svých zběsilých chrlení jich ven do všelijakých přehnaných falešných projevů hodných divadelního jeviště.

…

Tvé emoce jsou pro tebe všechny dobré

Tvé emoce … jsou všechny dobré. Jsou totiž jenom tvoje, nikoho jiného. Je pro tebe dobré a léčivé své emoce v sobě cítit a dávat jim čas a prostor se rozvinout, zabydle a naplnit účel. Hned nato se v tobě promění v něco zázračného.

Tvé emoce jsou všechny dobré. Je pro tebe dobré a léčivé je prociťovat celým tělem.

Tvé emoce jsou hlavním zdrojem tvojí životní energie.

Tvé emoce jsou hlavní detoxikační silou tvého těla. Jejich prvořadý smysl je detoxikovat tě od nánosů všelijakých provozních a psychických či duchovních překážek a umělých předsudků bránících ti být naplno živý a vášnivý, tvořivý a dojatý, jednoduchý a srozumitelný. Čistí tě. Mění tě. Nesou tě dál na svých vlnách. Díky nim žiješ a přežíváš.

Nic neumí tvé tělo detoxikovat a oživovat lépe než opravdově prožitá emoce celým tělem od začátku až do konce. Za odměnu zažiješ zázrak její proměny z posvátný druh energie. To vše se děje neustále ve tvůj prospěch.

Tvé emoce jsou pro tebe dobré a léčivé, když je necháš v sobě žít jejich vlastním životem, když se je nesnažíš ihned pochopit, uchopit, pojmenovat ani vlastnit … ani ovládat rozumem … ani jim rozkazovat … ani je řídit a směrovat … ani je zařazovat do umělých primitivních škatulek na dobré a špatné.

Tvé emoce jsou pro tebe dobré a léčivé , když je necháš v sobě zrát a mísit s tvým tělem, jako vlny dobíhat od začátku do konce a proměňovat se ve zralejší a kvalitnější energie. Tím se tvé emoce kultivují a tvoje životní energie významně roste.

S rostoucí energií si tvé tělo může dovolit vyčistit konečně i ta místa a úrovně, na které by mu jindy běžná provozní energie nestačila. Hovoříme o genergačních nánosech rodového prokletí, opakování osudů po předcích nebo dosud spících latentních chuťovek ve formě těžkých nemocí. Vyčistí se ještě více, hluboce detoxikuje a naplní životem.

Vypni rozum, ztiš se, dýchej a poskytni tvým emocím celý svůj vnitřní prostor těla a mysli. Nechej je v sobě rozprostřít se všude, podobně jako v létě rodinky na dekách u rybníka. Nechej je zabydlet se v tobě a seznámit se s tebou zevnitř. Nechej je projít si každý centrimetr a zjistit, co všechno je třeba udělat, co vyčistit a co dokrmit energií a životem.

Přivítej své emoce, spolupracuj s nimi, uvolni se do nich, proměň se do nich, nechej je spojit se s tebou, pohnout s tebou, pomoct ti a nakonec proměnit se v něco zázračného, co už nebude mít důvod z tebe vycházet ven. Staneš se svědkem i autorem zázraku proměny emoce v novou formu energie. Bez tvé pokorné spolupráce by nikdy nevznikla.

Pamatuj

Své emoce jsi povinen přijmout, přivítat, procítit a zkultivovat, nejsi však povinen je okázale a přehnaně herecky projevovat ven ze sebe. Nikdo kolem tebe nemusí vědět ani vidět, co v sobě cítíš a prožíváš a ty nemáš právo nikoho nutit prožívat tvé emoce s tebou nebo dokonce za tebe.

Vítej ve svém emočním „flow“!